V dřívějších dobách lidé peníze nepotřebovali, lidé dřívepeníze vůbec neznali. Jednotlivé druhy potravin, zbraní a nástrojů měnily své majitele směnou jednoho produktu za jiný. Peníze přišly až s rozvojem zemědělství a pastevectví, kdy vznikaly první přebytky potravin.
Přitom bez peněz by se nerozvinul ani obchod ani průmysl, a lidstvo by v žádném případě bez peněz nebylo v tak vyvinuté formě, co se týká ekonomické stránky, jako je dnes.
Za nejstarší formu mincí se považují bronzové a měděné napodobeniny mušlí, které kolem roku 1000 před naším letopočtem, začali vyrábět Číňané. Zprávy o prvních papírových penězích jsou kolem roku 806 našeho letopočtu, Číňany k tomu údajně inspirovala jelení kůže, z kterých původně vyráběli i něco podobného mincím.
A jaká je historie peněz v naší republice?
U nás byly prvními mincemi tzv. denáry, jsou spojovány s vládou Boleslava I., kterému se říkalo Ukrutný, nechal prý zavraždit svého staršího bratra Václava, aby se dostal ke koruně. Na přední straně denáru byla jeho podobizna, na zadní prý jeho manželky. V tehdejší době jeden denár měl takovou hodnotu, že stačil člověku na jeho potřeby na celý měsíc.
Denáry potom nahradil Pražský groš, zavedl ho za své vlády Václav II., po jeho vzoru je razili i další panovníci. Razit se začal kolem roku 1300 a vymizel postupně až někdy po roce 1561.
V době, kdy nám vládli Habsburkové, používal se tzv.říšský zlatý, přesto že má v názvu zlatý, byla to mince stříbrná, tyto mince zavedl Ferdinand I. O pár let později je také zaveden tzv. Bílý groš, současně s grošem se začaly razit také dukáty, což už byly mince zlaté.
V té době se používaly také tolary, a jsou to skutečně předchůdci dnešních dolarů, dostaly se v 18. století do Ameriky a tam se z tolarů staly dolary, tehdy šlo o velké stříbrné mince.
Když už naše republika přestala být součástí Rakouska-Uherska, chtěli mít občané i vlastní peníze. Československá měna tak byla vydána 15. dubna 1919.
Byla při tom požadována velká rychlost, takže návrhy byly svěřeny různým výtvarníkům, tiskly se souběžně v mnoha tiskárnách, náš známý malířAlfons Mucha také dostal tento úkol a je autorem naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny.Na platidla zakomponoval i portrét své dcery a manželky. Většina peněz byla tištěna knihtiskem, pouze tisícikoruna pochází z Ameriky, kde díky hlubotisku získala řadu ochranných prvků.
Kvalita u nás tištěných státovek nebyla tak vysoká, takřka okamžitě došlo k jejich padělání. Nejvíce se nezákonně vyráběly stokoruny, pětisetkoruny a pětitisícovky, tu proto velmi rychle stáhli z oběhu, je tím pádem nejvzácnější, pokud na půdě po prarodičích najdete papírovou pětitisícovku, můžete za ni dnes dostat až půl milionu korun.